Neplač že něco skončilo,raduj se že se to stalo :-)

12.kapitola- Rozhodnutí

4. července 2009 v 18:00 | kLipART-domkič |  Příteli můžeš věřit

12.kapitola- Rozhodnutí

,Pojďte dál.´řekla ponuře Viola a netrpělivě začala chodit sem a tam po pokoji.
,Krásný večer Viola.´pozdravil ji, když už byl v jejím pokoji. Jako vždy se opíral o parapet.
,Vám taky.´odpověděla roztržitě.
,Stalo se něco?´zajímal se hned.
,Ne, jenom . . . . . ještě jsem se nerozhodla.´přiznala sklesle a konečně se zastavila. Posadila se na postel.
,Tak to ti budu muset dát víc času.´smál se.
Viola zabořila obličej do polštářů. Možná by mu opravdu měla dát šanci, byl to přeci její přítel a příteli můžeš věřit.
Náhle ucítila Lucianovu chladnou ruku na svých zádech. Jemně ji hladil.
,Ani nevíš, jak mě mrzí, že ti působím bolest, ale potřebuji, abys mi dala druhou šanci. Polepším se, slibuji.´
Viola zvedla hlavu z polštářů a zkoumavě se zadívala do Lucianových nádherných očí.
,Tak dobře.´souhlasila nakonec.
Lucian se usmál, celý se rozzářil.
,Děkuji.´řekl a objal Violu.
,Není zač.´usmála se.
,Ale je .´protestoval.
,Ne opravdu není. Nemusíte mi za nic děkovat, vážně.´oponovala mu.
Lucian ji pustil ze svého pevného sevření.
,Mohu tě o něco požádat?´zeptal se.
,O co?´ptala se nedůvěřivě.
,Mohla by jsi mi přestat vykat, prosím. Víš, připadám si staře, když mi vykáš.´přiznal.
,V tom určitě nebude problém . . . . a když už jsme u toho věku, kolik ti vlastně je?´neubránila se nezeptat.
,25, tedy podle vašeho lidského věku.´
,A podle upířího?´
,Řeknu ti to pod jednou podmínkou.´požadoval.
,Pod jakou?´
,Nesmíš se smát a říkat mi, že jsem starý.´usmál se.
,Nebudu.´slibovala.
,No tak dobře. Je mi 376.´přiznal.
Viola se na něj jen dívala s vykulenýma očima a otevřenou pusou. Když si to uvědomila, okamžitě ji zavřela.
Lucian se na ni jen s úsměvem díval a čekal, co k tomu řekne.
,Waw.´vydala ze sebe po chvíli Viola.
Lucian se usmál ještě víc.
,Musel jsi toho tolik zažít.´pronesla fascinovaně.
,Ano, to je pravda. Bylo toho dost, ale většina těch věcí je . . . . no pro tebe nevhodná.´řekla a omluvně se na ni usmál.
,A řekneš mi něco z toho, co je pro mě vhodné?´
Lucian nad tím jen s úsměvem zakroutil hlavou.
,Už by jsi měla jít spát.´upozornil ji po chvíli.
,Ty už chceš jít?´ptala se udiveně.
,Mohu tu zůstat, pokud chceš . . . . . . ale před úsvitem odejdu.´
,Zůstaň tu.´žádala ho.
,Dobrá, ale už jsi spát.´
,Ale jen pod podmínkou, že než odejdeš. Tak mě vzbudíš.´naléhala.
Lucian přikývl a lehl si na postel vedle Violy. Ta se mu uvelebila v náručí a přikryla se peřinou.
Lucian ji ještě políbil na čelo na dobrou noc a Viola usnula klidným, bezesným spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama