Neplač že něco skončilo,raduj se že se to stalo :-)

6.kapitola- Noční návštěva

4. července 2009 v 17:52 | kLipART-domkič |  Příteli můžeš věřit

6.kapitola- Noční návštěva

í


Probudila se okolo třetí ráno, což zjistila, když se podívala na mobil.
Vstala z postele a šla k oknu. Otevřela ho a posadila se na parapet. Chvíli se jen tak dívala na okolí, dokud její pozornost neupoutal měsíc. Jen na něj zírala. Nevnímala nic okolo sebe ani tlukot svého srdce, které se prudce rozbušilo ani svůj vlastní dech. Byla měsícem zcela pohlcena.
Po nějaké nezměřitelné době, mohlo to být pár sekund, ale i pár desítek minut, odtrhla svůj zrak od měsíce a znovu se začala rozhlížet po okolí. Její pohled upoutaly zářivě modré oči a drobný pohyb za nedalekým keřem.
Věděla přesně komu ty oč patří, ale nechápala, co tu Lucian dělá?? Proč sem přišel?? Co jí chce?? A možná se spletla a tam venku je někdo jiný.
Rychle seskočila z parapetu a přivřela okno. Zůstalo otevřené jen na malou škvíru, kterou do jejího pokoje proudil příjemný a osvěžující vzduch.
Posadila se na postel, zády k oknu a mračila se na dveře svého pokoje. Po chvilce si lehla a její pohled zabloudil zpět k oknu. Tam o parapet stál opřený Lucian.
Viola nechápala, jak se sem dostal tak rychle, navíc okno bylo stejně přivřené jako předtím. Čím dál tím víc se utvrzovala v tom, že Lucian je jiný než ostatní, ale jak moc jiný??? To jí musí říct on sám.
,Dobrý večer.´pozdravil.,Doufám, že jsem tě nevyděsil.´
,Ne-ne, nevyděsil.´dostal ze sebe Viola.,Ale co tady dělíte?? V tuhle dobu??´
,Řekněme, že jsem byl poblíž . . . . tak mě napadlo povídat se, jestli jsi v pořádku.´vysvětloval Lucian.
,Proč?´nechápala.
,Měl jsem o tebe starost.
´,A jak ste věděl, že budu vzhůru?´
,Nevěděl.´
,A co byste dělal, kdybych spala?´
,Hm . . . asi to samé, co teď. Prostě bych tu stál a díval se, jak spíš.´usmál se.
,Proč?´Viola už se v tom začínala ztrácet.
Lucian se zasmál a poprvé od doby, co byl ve Violině pokoji se přemístil. Přešel pokoj a posadil se na postel k Violiným nohám.
,Co je tady vtipnýho?´
,Líbí se mi, jak se stále ptáš.´znovu se zasmál.
Viola jen zakroutila hlavou. Už se o tom dál nechtěla bavit, byly věci, které jí v tuhle chvíli zajímaly mnohem víc.
,Řeknete mi už ten příběh?´ptala se.
,Zítra.´odpověděl.,Dnes už je příliš pozdě. Měla bys už jít spát.´
,Ale já nechci.´protestovala.
,Jsem zvyklý prosadit si svou.´řekla a šibalsky se usmál.
,Zkuste mě donutit.´usmála se Viola.
,Nepokoušej mě.´varoval ji.,Mohl bych ti ublížit.´
,Co byste mi mohl udělat?´vysmívala se.
,Odporné věci . . . . pro vás odporné. Pro nás však naprosto přirozené a nezbytné.´řekl chladně. Viola měla pocit, že v pokoji a pár stupňů klesla teplota.
Ztuhla. Najednou ji došlo, že pro ni může být nebezpečný. Vypadal nebezpečně, věčně zahalený v černém plášti se svým zvláštním, ďábelským úsměvem.
Ale proč se s ní chtěl přátelit? Proč chtěl být jejím přítelem, chtěl její důvěru a při tom jí říkal tohle?? To přeci nejde dohromady. Byla z toho hrozně zmatená.
,Měl ste pravdu.Měla bych už si jít lehnout.´řekla, když si byla jistá, že její hlas neprozradí jak se zděšená a jaký má strach.
,Dobrá.´usmál se Lucian a zvedl se z postele.
Viola se v posteli uvelebila do pozice, ve které se chystala spát a sledovala Luciana, který stále stál u její postele.
Začal se k ní pomalu přibližovat, hlavu nakloněnou ke straně. Skláněl se k jejímu obličeji. Viola nevěděla, co má v úmyslu, ale srdce jí opět začalo prudce bít.
Lehce ji políbil na čelo a pohladil ji po tváři. Ruka mu poté sjela na její krk, kde Violu chvíli chladila. Potom dal svou chladnou ruku pryč a odešel k oknu.
,Dobrou noc´zašeptal a vyskočil otevřeným oknem ven.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama