Neplač že něco skončilo,raduj se že se to stalo :-)

7.kapitola- Den

4. července 2009 v 17:53 | kLipART-domkič |  Příteli můžeš věřit

7.kapitola- Den

Ráno Violu probudil budík. Rychle ho vypnula a neochotně vstal z postele. Otevřela skříň a vytáhla si černé tílko a džíny. Převlékla se a přichystala si učení do školy.
,Violo, snídaně´ozval se hlas její matky, která jí jako každý den připravila snídani.
Viola poslechla a hned utíkala do kuchyně, v noci jí nějak vyhládlo, možná kvůli motu snu, který se jí zdál.
,Jak ses vyspala?´ptala se jí matka, když jí podávala sýrové toasty.
,Celkem fajn.´odpověděla Viola a nadále už se věnovala jenom svojí snídani.
,Než odejdeš otevři okno a ukliď si v pokoji.´připomínala jí matka, když odcházela z kuchyně.
,Jasan.´řekla Viola a šla do svého pokoje. Ustlala si postel, špinavé oblečení dala na vyprání a pak šla otevřít okno. Najednou jí došlo, že tu včera Lucian opravdu byl, takže to nebyl jen sen, jak si původně myslela.
Rychle a zuřivě okno zase zavřela, popadla tašku a šla do školy.
Škola ji sice bavila, ale dneska byla myšlenkami jinde, byla s Lucianem. V hlavě si stále přehrávala jejich noční (nebo ranní?) rozhovor.
,Co je s tebou?´ptala se jí Serena při obědě.
,Nic . . . . jenom jsem ňaká unavená.´odpověděla Viola a promnula si čelo.
,No tak, nelži mi . . .. nejsem blbá. Poznám, když ti něco je.´řekla Serena a pohladila ji po paži.
,Mám jenom noční můry . . . . a je to hrozně vyčerpávající . . . ubíjející.´řekla sklesle Viola.
Připomnělo jí to, že dnes v noci za ní opět přijde Lucian. Ale ona už ho nechtěla vidět, bála se ho. Byl tak zvláštní, záhadný . . . s šel z něj strach. Musí se postarat o to, aby dnes v noci nebyla sama.
,Hele Sereno.´řekla po chvíli.,Co děláš dneska odpoledne?´
,No nic, proč?´
,Napadlo mě, že bysme mohly jít k nám.´navrhla Viola.
,Tak jo.´souhlasila Serena.
Odpolední vyučování bylo stejné jako to dopolední, Viola vůbec netušila co se v hodinách probíralo. Její mysl se soustředila na to, aby s ní Lucian nemohl mluvit, ne dnes v noci. Potřebovala totiž čas, čas na rozmyšlenou.
Lucian byl vskutku velice zajímavý mluvit s ním by byl pro Violu rozhodně přínos, ale co když jí ublíží? Sama moc dobře věděla, jak rychle dokáže změnit náladu a co když jí jednou opravdu něco udělá?
,Tak já se za půl hodiny zastavím.´řekla Serena, když odcházely ze školy.
,Dobře, budu čekat.´řekla Viola.,Tak zatím.´
,Páááááá.´
Když Viola přišla domů volala jí Serena. Říkala, že nemůže přijet, protože rodiče s ní chtějí jít do divadla. Viola jí řekla, že jí to nevadí, i když to nebyla pravda a popřála jí hezkou zábavu.
Přemýšlela, co má teď dělat. Napadlo ji, že by mohla jít za sestrou.
,Ahoj Zoro.´řekla, když vešla do sestřina pokoje.
,Ahoj.´pozdravila Zora.
Už už chtěla sestru poprosit, jestli by u ní dnes nemohla spát, když si vzpoměla na jejich včerejší hádku.
Když Viola chvíli mlčela začala mluvit Zora.
,Chci se ti omluvit . . . . neměla jsem to říkat, je to tvoje věc s kým se kamarádíš. . . . ale já jsem to prostě říct musela. Nechci, aby ti někdo ublížil, chápeš.´
,Já vim, ale nemůžeš mě chránit na věky. . . . .Hele já musim jít, mám ještě něco na práci.
,Tak dobrou.´
,Dobrou.´řekla Viola a zavřela dveře sestřina pokoje.
Ve svém pokoji si rozdělala učení. Udělala si úkoly a dokonce napsala i referát.
Když se konečně dostala od učení volala jí matka na večeři, ale Viola na ni neměla vůbec chuť. Řekla mámě, že jí není dobře. Matka se hned strachovala, co se děje a Viola jí jako vysvětlení řekla, že zítra píšou důležitou písemku z matematiky, takže je z toho nervózní.
Sklidila si učení a připravila si věci do školy na druhý den. Chtěla si jít dát sprchu, ale uslyšela zvuk, po kterém jí přeběhl mráz po zádech.
,Dobrý večer Violo.´pozdravil Lucian.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama